Předpovědní mapy zobrazují výsledky získané pomocí numerického předpovědního modelu ALADIN (výpočetní síť má krok 4,7 km).
UTC + 1 h = SEČ UTC + 2 h =
SELČ
SEČ = Středoevropský čas, SELČ = Sředoevropský letní čas
Údaj v pravém horním rohu map označuje začátek běhu modelu
a délku předpovědi v hodinách. Údaj v levém horním
rohu je čas platnosti předpovědi (v UTC a v občanském
čase). Příklad: modelová předpověď z půlnoci
21. 6. 2015 na 36 hodin dopředu bude mít
označení “ALADIN 20150621 00UTC +36h” a bude platit
22. 6. 2015 v 12:00 UTC
(14:00 SELČ).
V případě srážek čas platnosti předpovědi udává konec
6-hodinového kumulačního okna, např. mapa s platností
“dnes 12 UTC (14 SELČ)” udává úhrn srážek v mm
spadlých od 6:00 do 12:00 UTC (od 7:00 do 13:00 SEČ,
resp. od 8:00 do 14:00 SELČ).
Barevné plochy zobrazují detailní pole teplot ve 2 m nad zemí. Zobrazené číselné hodnoty ve vybraných bodech slouží pouze pro snažší orientaci na mapě (nejedná se ani o extrémní, ani o průměrné teploty v zobrazené síti). Vzhledem k silné závislosti teploty na nadmořské výšce je pro interpretaci předpovědi teplot nutné přihlédnout i k místní chybě výšky terénu (orografie). Terén v modelu musí být z konstrukčních důvodů zhlazený, proto modelová nadmořská výška v konkrétní lokalitě nemusí odpovídat skutečnosti.
Šrafováním jsou případně vyznačeny oblasti, kde je
předpovídáno sněžení nebo déšť se sněhem. Srážky jsou výsledkem
řady procesů, jejichž modelování je velmi obtížné. Detaily ve
srážkovém poli menší než cca 50 km mají význam pouze jako
ukazatel prostorové proměnlivosti srážek (letní odpolední
přeháňky versus rozsáhlé frontální srážky).
Skupenství předpovídaných srážek (zda prší nebo sněží) může být
mj. ovlivněno rozdíly výšek terénu v modelu
a v realitě (viz poznámka u teploty).
Směr a rychlost větru nad modelovým terénem je
zobrazen pomocí symbolů větru. Jedná se o hodnoty
větru zprůměrovaného za cca 5 min. Přestože je vítr
předpovídán poměrně spolehlivě, není v jeho poli možno
zachytit lokální vliv místních terénních útvarů (malá údolí
nebo vrcholy), které nejsou rozlišeny zhlazeným modelovým
terénem.
Mapa dále zobrazuje červeně oblasti s nárazy větru, což
jsou náhlé fluktuace v poli větru, způsobené turbulencí,
typicky v zimních situacích spojených s rychlým
prouděním (vichřice). Intenzita nárazů je v modelu
odhadována a je nutné ji brát jako orientační. Model není zatím
schopen simulovat lokální nárazy větru, spojené s letní
konvekcí (bouřky).
Tlak přepočtený na hladinu moře je zobrazen modrými konturami;
isobary jsou vykresleny s krokem 1 hPa
Odhad stupně pokrytí oblačnosti ve škále od bílé (zataženo) po černou (jasno), obdobně jako u družicového snímku. Není rozlišena oblačnost jednotlivých pater, ani typ, či struktura.
Stupeň pokrytí oblačnosti je rozkreslen do jednotlivých pater: žlutými odstíny je zobrazena oblačnost nízkých pater (od země přibližně do 2 km), zelenými středních pater (přibližně od 2 km do 6.5 km) a modrofialovými vysokých pater (od přibližně 6.5 km výše). Barevná škála je rozdělena po osminách pokrytí oblohy oblačností; černá barva znamená jasno.
Relativní vlhkost ve 2 m nad zemí je zobrazena v procentech barevnou škálou, viz stupnice. Červeným odstínem jsou vykresleny plochy velmi suchého vzduchu pod 30 % relativní vlhkosti. Dále je škála dělena v pravidelných intervalech po 10 % až po hodnoty blízké nasycení, kde je poslední interval rozdělen ještě na hodnoty přesahující 98 % relativní vlhkosti, indikující vysokou pravděpodobnost výskytu mlhy (oblaku). Tento poslední interval s relativní vlhkostí přesahující 98 % je vykreslen bílou barvou. Relativní vlhkost je závislá též na teplotě vzduchu, viz nápověda k mapce teploty ve 2 m nad zemí.
Ventilační index je parametr indikující rozptylové podmínky.
Vypočítává se jako součin výšky mezní vrstvy a průměrné
rychlosti větru v mezní vrstvě. Rozptylové podmínky
podmiňují promíchávání a ředění emisí zdrojů a ovlivňují
úroveň imisních koncentrací, ale nelze je zaměňovat se
samotnou kvalitou ovzduší a jeho znečištěním. Špatné
rozptylové podmínky neznamenají nutně vysoké koncentrace
škodlivin (např. jsou-li v letním období nízké emise
znečišťujících látek). Naopak vysoké koncentrace nastávají
zpravidla za nepříznivých rozptylových podmínek a při
spolupůsobení dalších faktorů, jako je například nízká
teplota vzduchu.
V praxi se používá následující klasifikace rozptylových
podmínek:
Ventilační index [m^2/s] | Hodnocení rozptylových podmínek |
---|---|
<1100 | Nepříznivé |
1100-3000 | Mírně nepříznivé |
>3000 | Dobré |